Kamerové systémy

Kamerové systémy

Analýza potřeb zákazníka a návrh kamerového systému CCTV

Návrh bezpečnostního kamerového systému by měl vycházet ze zadání konkrétní aplikace CCTV a analýzy potřeb zákazníka. V úvodní fázi realizace kamerového systému by mělo být jasné jaký účel bude kamerový systém plnit, resp. jaký přínos bude mít kamerový systém pro uživatele a jakým způsobem bude obsluhován. Z hlediska provozu bezpečnostního kamerového systému lze rozdělit monitorování do tří základních úrovní:

1. standardní CCTV aplikace, tj. běžné monitorování

2. střední úroveň rizik, které v sobě zahrnují bezpečnostní aspekty využití CCTV

3. vysoká rizika ohrožení, kdy je CCTV součástí integrovaného bezpečnostního systému a navazuje na systémy EZS, EPS, ACS

1. Určení kamerových stanovišť

Jednotlivá kamerová stanoviště jsou určována s ohledem na velikost a druh sledovaných prostor. Z hlediska umístění a instalace konkrétního typu bezpečnostní CCTV kamery je důležité, zda se jedná o sledování interiéru nebo o venkovní prostory, jak velké prostory bude CCTV kamera sledovat, jaké detaily mají být zobrazeny a jaké jsou ve snímaném prostoru světelné podmínky.

1.1 Prostředí a druh sledovaných prostor

V běžném interiéru můžeme použít standardní kameru s držákem a objektivem bez potřeby povětrnostního krytí, protože předpokládáme stálé tepelné podmínky a minimální vzdušnou vlhkost a nehrozí orosení objektivu. V tomto případě nemusí být kamera chráněna ani proti korozi a zvýšené prašnosti. V některých průmyslových provozech může být, i přestože jde o vnitřní prostředí výrobní haly, okolní prostředí prašné, vlhké, agresivní vůči korozi, s vibracemi, s vysokými teplotami a se silným elektromagnetickým polem. Z tohoto hlediska je nutné průmyslové CCTV kamery chránit instalací do vhodného krytu (prachotěsného, vytápěného, chlazeného, s antikorozní úpravou). Vibrace lze zčásti eliminovat způsobem uchycení kamery ke konstrukci a zčásti může u některých novějších typů kamer pomoci digitální stabilizace obrazu DIS (Digital Image Stabilization). V interiéru může hrozit také riziko úmyslného poškození nebo odcizení CCTV kamer.

Ve venkovním prostředí musíme počítat se změnou okolní teploty, vysokou vlhkostí, prašností, průnikem dešťové vody, námrazami apod. Vzhledem k povaze venkovních prostor chráníme CCTV kamery instalací do venkovních krytů s odpovídajícím povětrnostním krytím, vybavené vytápěním nebo případně chlazením. Současná nabídka bezpečnostních CCTV kamer umožňuje výběr z celé škály venkovních kompaktních kamer s venkovním krytím (standardně IP65) a s automatickým temperováním. Kompaktní venkovní CCTV kamery jsou zpravidla opatřeny nočním infra přisvětlením, vari-objektivem, držákem a rovněž jsou nabízeny v anti-vandal provedení. Proti vandalismu a případnému odcizení kamery se lze poměrně účinně chránit umístěním kamery tak, aby nebyla vandalům snadno dostupná.

Zorné pole kamery a zobrazovaní detailů v obraze

Ve spolupráci s provozovatelem bezpečnostního kamerového systému je nutné stanovit, jaké konkrétní detaily mají být zobrazeny, tj. určit zorné pole kamery (resp. objektivu) s ohledem na vzdálenost kamery od snímané scény. Zorné pole reprezentuje snímaný úhel záběru kamery. Z toho vyplývá, že při snímání detailu (např. rozlišení obličeje) bude s nejvyšší pravděpodobností snímáno objektivem s úzkým úhlem, tedy s částečným výřezem snímané scény vůči celkovému záběru definovaného prostoru. Je dosti náročné splnit současně dva požadavky, a to snímání (výřezu) podrobného detailu a přehledové (širokoúhlé) snímání celkového prostoru. Uvedenou problematiku je možné řešit např. umístěním dvou fixních CCTV kamer (první kamera snímá předpokládaný detail a druhá zabírá celkový prostor), nebo u skutečně rozsáhlých prostor kombinací fixních kamer s otočnou kamerou vybavenou zoom objektivem pro přiblížení požadovaného detailu (toto řešení předpokládá stálou obsluhu kamerového systému, která otočnou kameru pootočí do požadovaného směru, může se např. jednat o hlídaná parkoviště supermarketů). Částečným, ale ne zcela dostatečným řešením může být použití kamer s vysokým megapixelovým rozlišením, ovšem za předpokladu vyšších pořizovacích nákladů.

Specifikace monitorovacího pracoviště

Po stanovení počtu a typu konkrétních CCTV kamer je nutné specifikovat monitorovací pracoviště s ohledem na provoz bezpečnostního kamerového systému. Provoz kamerového systému může být tzv. bezobslužný (tj. pouze s požadavkem na záznam, bez ohledu na vyhodnocování aktuální situace), s částečnou obsluhou (např. pouze v pracovní době), nebo s nepřetržitou obsluhou vyhodnocující aktuální vzniklou situaci a přijímající odpovídající opatření. V úvahu může přicházet i kombinace částečné obsluhy s dálkovým dohledem (např. prostřednictvím Internetu, WAP/GSM apod.). Umístění a vybavení monitorovacího pracoviště by také mělo odpovídat provozu kamerového systému, zvláště pokud je požadován režim s nepřetržitou obsluhou (směnný režim) a jedná se o velký počet kamer. Návrh a vybavení monitorovacího pracoviště by rovněž měl odpovídat ergonomickým požadavkům. Rozmístění, počet a velikost videomonitorů a ovládacích prvků kamerového systému by měl odpovídat počtu připojených kamer, také s ohledem na počet bezpečnostních pracovníků vyčleněných ke sledování videosystému.

Specifikace záznamového zařízení

Kapacita a parametry záznamového zařízení (bezpečnostního digitálního videorekordéru) by měla korespondovat s počtem připojených kamer, délkou požadovaného záznamu, způsobem vyhodnocování záznamu a režimem pořizování záznamu (kdy, jak a z které kamery bude záznam aktivován). Důležitý je požadavek na ovládání více bezpečnostních videorekordérů současně z několika nezávislých, třeba i vzdálených (centrálních) monitorovacích pracovišť. Bezpečnostní kamerový systém může být připojen a spolupracovat i s jinými bezpečnostními systémy (např. EZS, EPS, ACS, terminály POS), také s použitím grafické uživatelské nadstavby, vč. informování obsluhy o vzniku alarmové události. Pravidelné zálohování zaznamenaných dat, ovládání otočných PTZ kamer, synchronní záznam zvuku, vkládání ochranného vodoznaku do obrazu, detekce ztráty videosignálu, nastavitelná detekce pohybu v obraze, přenos obrazu po Internetu (LAN/WAN, nebo podpora WAP), inteligentní vyhledávání v pořízeném záznamu, integrovaná videomatice pro připojení nezávislých monitorů, definovatelná uživatelská oprávnění, synchronizace času z Internetu, automatický restart a obnovení systému po výpadku napětí, automatické odesílání alarmových zpráv na E-mail, sepnutí alarmového kontaktu při alarmové události, i to jsou funkce, které současné bezpečnostní digitální videorekordéry nabízejí.

Digitální IP-kamery versus analogové bezpečnostní CCTV kamery

Panuje mýtus, že digitální IP-kamery nabízejí více doplňkových funkcí a širší uplatnění, že zprovoznění IP-kamer je pro koncového uživatele snazší, že pokud chceme vzdáleně monitorovat objekt po Internetu musíme použít pouze IP-kamery (protože mají přece připojení na ethernet), nebo že běžné IP-kamery mají obecně vyšší rozlišení než bezpečnostní analogové CCTV kamery. Není tomu tak ani v jednom z uváděných případů. Analogové CCTV kamery jsou ve spojení s bezpečnostními digitálními videorekordéry DVR rovnocenným soupeřem digitálních IP-kamer s ethernetovým rozhraním. Bezpečnostní digitální videorekordéry DVR splňují všechny požadované funkce beze zbytku právě ve spojení s analogovými CCTV kamerami (digitální záznam obrazu v různých záznamových formátech, videodetekce, automatická aktivace záznamu podle časovače nebo při alarmu, alarmová hlášení, volitelná uživatelská oprávnění, ovládání otočných PTZ kamer, ochrana dat, snadné ovládání i vyhledávání záznamu, připojení a vzdálené monitorování po LAN/WAN/Internetu, monitorování kamer přes WAP na mobilním telefonu, apod). Posuzujeme-li celkově funkce IP-kamer popropojovaných se síťovým rekordérem NVR (Network Video Recorder) nebo s PC se záznamovým SW pomocí zpravidla přetížené ethernetové sítě, s analogovými CCTV kamerami propojenými koaxiálním kabelem s digitálním bezpečnostním videorekordérem DVR (Digital Video Recorder), nenalezneme prakticky rozdíl v užitkových vlastnostech. Jednoúčelové digitální videorekordéry DVR mají obvykle integrovaný webový videoserver pro vzdálené monitorování po Internetu (LAN/WAN), nabízejí autonomní decentralizovaný provoz s možností centrálního managmentu pomocí dodávaného SW, nejsou závislé na platformě OS Windows a tudíž jsou provozně spolehlivější. Pořizovací náklady u analogových CCTV kamer s DVR bývají zpravidla nižší ve srovnání s IP-kamerami se záznamovým SW a PC, nebo síťovým rekordérem NVR. Přínosem IP-kamer může být již výše zmiňované vysoké několika megapixelové/HD rozlišení např. s podporovaným širokoúhlým zobrazením, kterého u standardních CCTV kamer již dosáhnout nelze. Vysoké megapixelové/HD rozlišení zvyšuje nároky na datový tok a u většího videosystému je provoz prakticky nereálný, za předpokladu využití, běžné administrativní ethernetové sítě. Uživatel je tak nucen vybudovat zvláštní megabitovou „technologickou“ datovou síť za cenu zvýšení investičních nákladů. U velmi malých objektů může mít výhodu bezdrátový přenos WiFi kamer (s integrovaným bezdrátovým ethernetovým modulem IEEE802.11b/g). Nabízený WiFi přenos má však slabinu v reálném prostorovém dosahu a v používaní tzv. generální frekvence, tj. 2.4 GHz, kterou může používat kdokoliv, tzn. že uživatel nemá záruku, že ho třeba někdo nebude na naladěné frekvenci rušit. Nabídka a provedení IP-kamer se rozšiřuje a postupně se i vyrovnává s cenou analogových CCTV kamer. Výrobci IP-kamer a síťových rekordérů definují jednotnou platformu, tj. formát ONVIF (Open Network Video Interface), který by měl zaručit kompatibilitu různých IP-kamer a síťových rekordérů. V budoucnu by uživatel neměl být závislý na použití IP-kamer a síťových rekordérů NVR pouze od jednoho výrobce.